O Větrově
Založeno 1938
“Horská stanice Větrov” byla založena společností SELECTA Praha v roce 1938 jako pracoviště pro šlechtění brambor, obilovin a pícnin, a stala se součástí jihočeského centra šlechtění pícnin. Větrov je malá vesnice, část obce Nadějkov v okrese Tábor, leží v nadmořské výšce 640 m n.m.
První vedoucí stanice, ing. Rudolf Peters, přinesl rozpracované šlechtitelské materiály ze ŠS Stupice, které došlechtil na Větrově a vytvořil tak nejstarší větrovské odrůdy. Po druhé světové válce se koncepce stanice změnila a šlechtění brambor bylo předáno na Hrádek u Pacova. Větrov se zaměřil na šlechtění obilovin a především pícnin. Vlastnictví stanice se v tomto období několikrát změnilo a od roku 1953 patří ke Krajskému výzkumnému ústavu zemědělskému v Táboře.
V roce 1956 došlo k významnému zlomu ve vývoji stanice, kdy se Větrov stal součástí Krajského semenářského podniku Tábor. Stanice se začala více orientovat na šlechtění pícnin a od roku 1962 byla pověřena funkcí "hlavní specializované stanice pro pícniny", jejímž úkolem bylo koordinovat činnost všech československých pícninářských pracovišť.
V tomto období byly na stanici, kterou vedl Ing. Jaroslav Našinec (1918-1985), zřízeny specializované laboratoře (chemická, fytopatologická, fyziologická, cytologická a semenářská), které poskytovaly servisní rozbory pícnin pro ostatní pracoviště. Odborná práce na Větrově byla v tomto období vysoce hodnocena nejen v Československu, ale i v zahraničí.
Úspěchy v 60. až 70. letech
Výsledkem šlechtitelské činnosti stanice v 60. a 70. letech byly vedle pícních odrůd kostřavy luční Otava a srhy říznačky Milena. Ale také první materiály trávníkového charakteru: kostřava červená Extenza a psineček tenký Teno. Tyto odrůdy byly brzy doplněny o jílek vytrvalý Sport, kostřavu červenou Rosanu a metlici trsnatou Metu, které potvrdily správnost orientace na šlechtění trávníkových materiálů již koncem šedesátých let.
Reforma Osevy v roce 1977 přinesla strukturální oddělení šlechtitelské a množitelské činnosti. Větrov byl začleněn do VŠÚP Troubsko (výzkumného a šlechtitelského ústavu pícninářského), který převzal koordinaci šlechtitelské činnosti a zajišťování některých laboratorních testů. Větrov se v rámci dělby práce a prohlubující se specializace jednotlivých pracovišť zaměřil výhradně na šlechtění trav pro trvalé travní porosty a pro trávníkové účely.
Šlechtění obilovin na Větrově skončilo povolením odrůdy ovsa Orlík, rozpracované šlechtitelské materiály jetele lučního (budoucí odrůda Tábor) byly předány ŠS Červený Dvůr. Mezinárodní trojstranná spolupráce ve šlechtění trav mezi NDR, PLR a ČSSR, které se ŠS Větrov aktivně zúčastnila, přispěla k rozšíření spektra výchozích šlechtitelských materiálů a tím i k výtvorem nových odrůd.
Odrůdy z 80. a 90. let
Na přelomu 80. a 90. let byly do listiny povolených odrůd zapsány srhy říznačky Dana a Zora, bojínek luční Sobol a jílek vytrvalý Algol.
Sortiment větrovských trávníkových odrůd byl doplněn o metlice trsnaté Kometa a Sibir. Řada dalších materiálů pícního i trávníkového charakteru je ověřována ve státních odrůdových zkouškách.
V této době již naplno vedení šlechtitelské stanice Větrov převzal Ing. Ivo Našinec, syn Ing. Jaroslava Našince.
Výzkum na na evropské úrovni s Barenbrug
Spolupráce s předním světovým producentem travních směsí holandskou společností Barenbrug se prohloubila a trvá dodnes. Jednak SŠ Větrov dodává své české odrůdy do Holandska, ale současně nové odrůdy vyšlechtěné v Barenbrug jsou ve Větrově testovány na podmínky čtyř ročních období, odolnostem na plísně apod.
Od roku 1995 se Šlechtitelská stanice Větrov je součástí skupiny Oseva UNI, a.s. Choceň. Ing. Ivo Našinec skončil v roce 2020 ve vedení stanice a odešel do důchodu. V pozici ředitele ho nahradila Ing. Eva Dvořáková, která navázala na výzkumnou činnost v oblasti biodiverzity trávních a jetelotravních porostů bez nutnosti zvyšování používání pesticidů.
Mimořádná kvalita osiv
Travní směsi ze Šlechtitelské stanice Větrov jsou určeny primárně pro profesionální použití. Největší oblibu mají mezi zahradnickými realizačními firmami, sportovními areály, obzvláště prvoligovými fotbalovými kluby, i golfovými hřišti.
V posledních letech kvalitu a čistotu osiv z Větrova objevují i domácí trávníkáři, kteří si cení dokonalého vzhledu jednotlivých odrůd smíchaných do finální směsi, ale i odolnost odrůd a jejich schopnost regenerovat. Směsi jsou stále míchány tak, aby v českých klimatických podmínkách daný trávník prosperoval mnoho let a dokázal si poradit s klimatickými změnami.
Nadále stanice spolupracuje se zahraničími partnery při šlechtění a testování jednotlivých druhů.